V červnu 2025 se Praha stane centrem mezinárodního dění v oblasti etnobotaniky, když Fakulta tropického zemědělství České zemědělské univerzity přivítá prestižní mezinárodní konferenci *The Society for Ethnobotany (SEB) Annual Meeting*. Toto setkání, které každý rok přitahuje odborníky z celého světa, představuje jedinečnou příležitost pro sdílení vědeckých poznatků a diskusi o klíčových otázkách, jako jsou udržitelné využívání rostlin, ochrana biodiverzity a adaptace na klimatické změny.

Co je etnobotanika?

Etnobotanika, často nazývaná „věda o přežití“, se zabývá studiem vztahů mezi lidmi a rostlinami, které využívají k přežití, léčbě nemocí, potravinové soběstačnosti nebo v rámci svých kulturních a náboženských praktik. Tento multidisciplinární obor zahrnuje botaniku, ekologii, antropologii a historii, a má zásadní význam pro porozumění tomu, jak různé kultury po celém světě využívají rostliny pro své potřeby.

Etnobotanika hraje klíčovou roli v udržitelnosti, protože nám umožňuje chápat tradiční způsoby hospodaření s přírodními zdroji, které se často ukazují jako efektivní a šetrné k životnímu prostředí. Výzkum v této oblasti může přinést zásadní poznatky pro současné globální výzvy, jako je změna klimatu, ztráta biodiverzity a potravinová bezpečnost.

Society for Ethnobotany (SEB)

The Society for Ethnobotany je přední mezinárodní organizací zaměřenou na výzkum a propagaci etnobotaniky. Společnost vznikla v roce 1959 a od té doby se stala důležitým fórem pro vědce, kteří se zabývají vztahy mezi rostlinami, kulturami a životním prostředím. V červnu 2023 změnila svůj název z původního „Society for Economic Botany“ na současný, aby lépe vystihovala rozsah svého působení.

Konference SEB se konají každoročně a slouží jako platforma pro sdílení nejnovějších výzkumů a diskusí o udržitelném využívání přírodních zdrojů, ochraně ekosystémů a přizpůsobení se globálním výzvám, jako jsou změna klimatu a ztráta biodiverzity. Setkání v roce 2025 v Praze přiláká odborníky z celého světa a poskytne prostor pro mezinárodní spolupráci v těchto klíčových oblastech.

Praha jako centrum vědeckého dialogu o etnobotanice

„Jsme velmi hrdí na to, že můžeme hostit takto prestižní konferenci, která propojuje vědecké kapacity a odborníky na etnobotaniku z celého světa,“ uvedl děkan Fakulty tropického zemědělství Patrick Van Damme. „Tato událost je nejen příležitostí pro posílení mezinárodní spolupráce, ale také šancí pro naše studenty a vědce zapojit se do aktuálních světových výzkumů o udržitelném rozvoji a ochraně přírodních zdrojů.“

Patrick Van Damme, který vede fakultu od roku 2021, patří k předním expertům na tropické zemědělství a etnobotaniku. Jeho vědecká dráha začala na Ghent University, kde se již během studií začal intenzivně věnovat problematice udržitelného využívání rostlin v tropických a subtropických oblastech. Mezi jeho nejvýznamnější projekty patří práce na iniciativě Great Green Wall, jejímž cílem je do roku 2030 vytvořit zalesněnou bariéru v oblasti subsaharské Afriky a zabránit tak rozšiřování pouště Sahara. Van Damme dlouhá léta působil v rámci etnobotanických výzkumů v zemích jako Namibie, Senegal, Togo a Ekvádor.

Bohatý doprovodný program a kulturní exkurze

Součástí konference budou i exkurze, které účastníkům představí nejen krásy Prahy a její bohatou historii, ale také českou kulturu, produkty a tradice. Plánované výlety budou zaměřeny na propojení vědecké diskuze s kulturním kontextem České republiky, což poskytne zahraničním účastníkům komplexní zážitek z pobytu.

Konference SEB je významným krokem v rozvoji mezinárodní spolupráce a vědeckého výzkumu na Fakultě tropického zemědělství. „Naše fakulta má dlouhou tradici v oblasti udržitelného rozvoje, ochrany biodiverzity a výzkumu rostlin v tropických oblastech. Jsme nadšeni, že můžeme hrát tak důležitou roli při pořádání této významné akce,“ uzavírá Van Damme.

Fakulta tropického zemědělství se zapojila do významného projektu TAČR – Prostředí pro život zaměřeného na genetický monitoring vlka obecného (Canis lupus) v letech 2024-2026. Tento projekt si klade za cíl zlepšit porozumění dynamice vlčí populace ve střední Evropě a zmírnit konflikty mezi vlky a lidskými komunitami.

Vlk obecný je vrcholným predátorem mnoha ekosystémů po celém světě. Jeho vnímání je však často kontroverzní. Na jedné straně je vlk vnímán jako vlajkový a deštníkový druh ochrany přírody, který pomáhá chránit celé ekosystémy. Na druhé straně může být vnímán negativně zejména v pastorálních komunitách, kde je obávaným predátorem hospodářských zvířat. Tato polarizace názorů zdůrazňuje potřebu řešení, která budou vyvážená a založená na vědeckých datech.

Cíle projektu

Hlavním cílem projektu je rozvíjení genetického monitoringu vlka, který poskytuje nenahraditelné informace při popisu rekolonizace střední Evropy vlky a pomáhá zmírňovat konflikty s lidmi. Genetický monitoring umožňuje přesnou identifikaci vlků, což je zásadní z několika důvodů:

1. Ověření druhové příslušnosti: Fenotyp vlka může být zaměněn se psem, což ztěžuje individuální identifikaci. Genetické analýzy poskytují přesné informace o druhové příslušnosti.
2. Hybridizace se psem: Monitorování genetických markerů umožňuje odhalit případnou hybridizaci mezi vlky a psy.
3. Určování početnosti: Genetická data jsou klíčová pro odhad početnosti vlčí populace.
4. Studium genealogie a životaschopnosti: Genetické informace jsou využívány pro analýzu rodokmenů a celkového zdraví populace.
5. Prostorová ekologie: Pomocí genetických analýz lze studovat pohyb a územní nároky vlků.
6. Forenzní analýzy: Genetika je nepostradatelná při analýze útoků na hospodářská zvířata a dalších forenzních případech.

„Harmonizace genetických markerů umožňuje přeshraniční srovnání dat, což je klíčové pro sledování vlčí populace v širším geografickém kontextu,“ vysvětlila Mgr. Barbora Černá Bolfíková, vedoucí katedry chovu zvířat a potravinářství v tropech. „Rutinizace, automatizace a zrychlení genetických postupů je nezbytné vzhledem k potřebám institucí ochrany přírody a aktuálnosti tématu“, doplnila. „K tomu je nutná hlubší spolupráce mezi institucemi primárního výzkumu, jako je Univerzita Karlova a Česká zemědělská univerzita v Praze, a aplikační sférou, kterou reprezentuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.“

Naše role v projektu

Hlavním řešitelem projektu je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Výzkumný tým MEGERA (Molecular Ecology, Genetics and Evolutionary Research of Animals), který vede Mgr. Barbora Černá Bolfíková, Ph.D, působící na FTZ, se podílí jako spoluřešitel a významně přispívá k výzkumné a analytické části projektu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je aplikačním garantem, což zajišťuje, že získaná data budou přímo využitelná v praxi ochrany přírody.

Projekt TAČR – Prostředí pro život představuje důležitý krok vpřed v ochraně vlka obecného a řešení konfliktů s lidskými komunitami. Genetický monitoring vlka poskytuje nezbytné informace, které přispějí k udržitelnému managementu vlčí populace a ke zlepšení vztahů mezi vlky a lidmi.

Pro více informací a aktuální zprávy o projektu sledujte fakultní webové stránky a stránky Výzkumného týmu MEGERA.

Vážení studenti, kolegové, absolventi a přátelé FTZ přinášíme vám nové vydání „Tropical News“, ve kterém Vám najdete informace o aktivitách a projektech mezinárodní spolupráce na Fakultě tropického zemědělství za první pololetí letošního roku. Představujeme také naše absolventy a přinášíme novinky ze studentského života. Naším záměrem je informovat všechny naše současné i budoucí partnery a podpořit tak nové příležitosti pro spolupráci.

Newsletter je k dispozici ke stažení na odkazu níže, případně jej najdete v této sekci: https://www.ftz.czu.cz/en/r-9422-international-relations/r-11631-international-relations-office/r-17265-fta-newsletter