V dnešní době lze bohužel jen zlomek publikovaných studií reprodukovat například kvůli potřebě vědy neustále inovovat, kvůli tlaku na publikování, nedostatku transparentních zpráv a hodnocení kariéry založeném spíše na kvantitě než kvalitě. V současné době leží břemeno zlepšování reprodukovatelnosti na výzkumných pracovnících. Neexistují žádné omezené pobídky k podpoře aktivního zapojení do reprodukovatelnosti a nápady na zlepšení nebyly v praxi nikdy testovány.
Z toho důvodu se aktuálně řeší i na České zemědělské univerzitě, v týmu pod vedením docenta Hynka Roubíka z Fakulty tropického zemědělství, nový Evropský projekt Horizon s názvem OSIRIS (OSIRIS: Open Science to Increase Reproducibility in Science, GA No. 10109472).
Hlavním úkolem projektu je zaměřit se na potřebnou změnu paradigmatu a kultury, abychom reformovali systém výzkumu a inovací jak shora dolů, tak zdola nahoru, a znovu získali celkovou důvěru ve vědu. Projekt OSIRIS si klade za cíl usnadnit tento posun systematickým shromažďováním znalostí o základních hnacích silách, testováním účinných řešení založených na důkazech, identifikací pobídek pro reprodukovatelnost ze strany zúčastněných stran a začleněním reprodukovatelnosti do dalších návrhů výzkumu. Toho dosáhne jedinečný tým s praktickými odbornými znalostmi v oblasti otevřené vědy, reprodukovatelnosti, implementace a sdílení dat spolu s řadou angažovaných zainteresovaných stran, které jsou úzce zapojeny prostřednictvím poradního výboru.
Toto interdisciplinární konsorcium má jedinečnou pozici, aby se s takovými cíli vypořádalo. OSIRIS staví na kolektivních a jedinečných znalostech a zkušenostech konsorcia v oblasti Open Science a na reprodukovatelnosti, empirickém výzkumu, vývoji a ověřování intervencí, převádění poznatků do účinných řešení a rozvoji inkluzivních komunit zainteresovaných stran na různých úrovních použitelnosti. Konsorcium se skládá z koordinátora UMC Utrecht, přední nizozemské univerzity pro Open Science. Síla projektu spočívá ve sjednocení výzkumníků, kteří mají jedinečné zaměření na Open Science, s metodologickými a dalšími výzkumníky, kteří provozují Open Science ve svém vlastním výzkumu jako například kolegové z University of Oxford a České zemědělské univerzity nebo zástupci Life Sciences.
Celkově se projekt sestává z deseti institucí: University Medical Centre Utrecht, Academic Medical Centre, KU Leuven, Mario Negri Institute for Pharmacological Research, Hungarian University of Agriculture and Life Science, National Institute of Health and Medical Research, Sense about Science, Young professionals for agricultural development (YPARD) a Česká zemědělská univerzita v Praze.
Open Science (otevřená věda) a Reproducibility (reprodukovatelnost) jsou dva důležité pojmy ve vědeckém výzkumu, které podporují transparentnost a odpovědnost výzkumného procesu.
Zjednodušeně řečeno, Open Science je hnutí, jehož cílem je učinit vědecký výzkum transparentnějším, přístupnějším a spolupracujícím. Povzbuzuje vědce, aby sdíleli svá výzkumná zjištění, data a metodiky s širší vědeckou komunitou a veřejností. Postupy otevřené vědy mohou mimo jiné zahrnovat publikování s otevřeným přístupem, otevřené sdílení dat, předběžnou registraci výzkumných studií a otevřené vzájemné hodnocení.
Reproducibility ve vědě je schopnost jiných výzkumníků nezávisle replikovat a ověřovat výsledky vědecké studie za použití stejných dat, metod a experimentálních podmínek. Je základním kamenem vědeckého výzkumu a je nezbytná pro stanovení platnosti a spolehlivosti vědeckých poznatků. Reprodukovatelnost je důležitá, protože pomáhá předcházet chybám a předsudkům, zvyšuje důvěryhodnost vědeckého výzkumu a umožňuje ostatním výzkumníkům navázat na předchozí práci. Může být zvýšena poskytnutím podrobných a transparentních popisů výzkumných metod, dat a analýz, stejně jako sdílením dat a kódu pro ostatní, aby mohli studii replikovat.
Vědecký tým pod vedením doc. Roubíka věří, že Open Science a Reproducibility mohou společně zlepšit kvalitu a dopad vědeckého výzkumu podporou transparentnosti, spolupráce a odpovědnosti ve výzkumném procesu. „Pokud se zaměříme na některé klíčové argumenty ve prospěch Open Science a Reproducibility, Open Science může učinit výzkum transparentnějším – tedy odpovědným a zejména široce dostupným d– a může zlepšit spolupráci, urychlit vědecký pokrok a zvýšit důvěru veřejnosti ve vědu,“ říká docent Roubík a dodává: „Otevřeným sdílením výzkumných dat a metod můžeme pomoci zajistit kvalitu a spolehlivost vědeckého výzkumu a umožnit ostatním stavět na dříve vykonané práci a dělat nové objevy. A pokud jde o Reproducibility, nezávislá replikace je zásadní pro stanovení platnosti a spolehlivosti vědeckých poznatků. Poskytnutím podrobných popisů výzkumných metod a zpřístupněním dat a kódů můžeme jako výzkumníci pomoci zajistit, aby naše zjištění byla robustní a spolehlivá a umožnila ostatním ověřit a stavět na dříve provedené práci. Jednoduchým způsobem můžeme také snížit množství práce, která se provádí znovu a znovu. To znamená, že to může pomoci zastavit znovuobjevování kola a spíše zlepšit naše zjištění.“
Jaké jsou výhody a nevýhody otevřené vědy a reprodukovatelnosti ve vědě z pohledu široké veřejnosti?
Otevřená věda a reprodukovatelnost ve vědě mohou mít pro širokou veřejnost výhody i nevýhody, nebo spíše výzvy. Jasnou výhodou je jednoznačně přístup k informacím. Otevřená věda může pomoci zpřístupnit výzkum veřejnosti tím, že poskytne bezplatný přístup k vědeckým publikacím a datům. To může lidem umožnit získat informace o nejnovějších vědeckých objevech a přijímat informovanější rozhodnutí o zdraví, vzdělávání a veřejné politice.
Reprodukovatelnost může pomoci zlepšit kvalitu a spolehlivost vědeckého výzkumu tím, že umožní nezávislé ověřování výsledků. To například zajistí, aby výsledky výzkumu byly robustní a důvěryhodné, a může to zvýšit důvěru veřejnosti ve vědu.
Žádoucí je větší zapojení takzvané Citizen Science, protože otevřená věda může lidem poskytnout příležitost účastnit se výzkumu a přispět k vědeckým objevům. To zvýší zapojení veřejnosti do vědy a poskytne jí příležitost dozvědět se o vědeckých poznatcích a přispívat k nim. V současnosti je občanská věda na vzestupu.
Pokud jde o nevýhody, Open Science může vyvolat obavy o soukromí, zejména pokud jde o zdravotní údaje nebo jiné citlivé informace. To v současnosti není tak relevantní pro všechny vědecké obory. Vždy musíme potenciální výzvy zvážit z větší perspektivy. Mohou existovat obavy ohledně toho, jak jsou taková data shromažďována, ukládána a sdílena a jaká je možnost jejich zneužití nebo neoprávněného přístupu.
Pak jsou tu, a ještě nějakou dobu budou existovat přístupové bariéry. Přestože otevřená věda může pomoci učinit výzkum dostupnější, stále mohou existovat překážky pro určité skupiny, jako jsou lidé s omezeným přístupem k internetu nebo s jazykovými bariérami.
Často také zaznívají obavy z duševního vlastnictví. Zejména reprodukovatelnost může vyvolat obavy ohledně práv duševního vlastnictví, zvlášť v případech, kdy výzkumní pracovníci vyvinuli vlastní výzkumné metody nebo nástroje. Pokud jsou takové metody nebo nástroje otevřeně sdíleny, mohou existovat obavy z potenciální ztráty příjmů nebo konkurenční výhody. To souvisí zejména s větším aplikovaným výzkumem a výzkumem prováděným ve spolupráci se soukromým sektorem.
V každém případě se výhody Open Science a Reproducibility obecně považují za převažující nad nevýhodami. Zprůhledněním a zpřístupněním vědeckého výzkumu může Open Science a Reproducibility pomoci zlepšit kvalitu výzkumu a zvýšit důvěru veřejnosti ve vědu. Je však důležité zabývat se obavami o soukromí, přístup a práva duševního vlastnictví, aby bylo zaručeno, že výhody otevřené vědy a reprodukovatelnosti budou sdíleny spravedlivě.
V každém případě, projekt OSIRIS je zatím na začátku řešení.