Luskouni patří mezi nejvíce nelegálně obchodované savce na světě. Jsou loveni především kvůli svým šupinám využívaným v tradiční medicíně a také pro maso prodávané jako bushmeat. Přestože jsou všechny druhy luskounů chráněny a jejich mezinárodní obchod je zakázán, nelegální pašování pokračuje ve velkém rozsahu a představuje jednu z největších hrozeb pro jejich přežití.
Významný krok v boji proti tomuto obchodu nyní přináší mezinárodní studie publikovaná v prestižním časopise PLOS Biology, na níž se podílela také Mgr. Barbora Černá Bolfíková, Ph.D., vedoucí Katedry ochrany a chovu zvířat na Fakultě tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.
Mezinárodní tým vědců analyzoval DNA více než 700 vzorků luskounů pocházejících z muzejních sbírek, terénních lokalit, trhů s bushmeatem i z mezinárodních záchytů nelegálně obchodovaného materiálu. Na rozdíl od běžných genetických metod, které zpravidla umožňují určit pouze druh nebo širší populační příslušnost, využili autoři moderní genomický přístup označovaný jako gene capture – cílené zachycení vybraných částí genomu.
Tato metoda umožňuje získat kvalitní genetické informace i z výrazně degradovaných vzorků, například ze starších muzejních exemplářů nebo ze zabavených šupin. Vědci tak vytvořili dosud nejpodrobnější genomickou referenční databázi luskounů, která umožňuje porovnávat DNA ze zabavených vzorků s genetickými profily jedinců známého geografického původu.
Díky tomu lze nově určit pravděpodobnou oblast, odkud pašovaný materiál pochází – v některých případech s přesností na desítky kilometrů, výjimečně dokonce na úroveň několika kilometrů. Takové informace představují cenný nástroj pro ochranáře i orgány činné v boji proti nelegálnímu obchodu s volně žijícími živočichy.
Studie zároveň ukázala, že domácí obchod s bushmeatem a mezinárodní obchod se šupinami nemusí představovat dva oddělené systémy. Naopak mohou využívat stejné zdrojové populace, což znamená, že tlak pytláctví na některé populace luskounů je pravděpodobně ještě vyšší, než se dosud předpokládalo. Autoři identifikovali významná ohniska nelegálního získávání luskounů například v jihozápadním Kamerunu, Myanmaru a dalších oblastech Afriky a Asie.
Výsledky studie představují nejen významný vědecký posun v oblasti populační genomiky, ale především praktický forenzní nástroj, který může pomoci mapovat nelegální obchod, odhalovat jeho trasy a lépe chránit ohrožené druhy. Podobný přístup by bylo možné v budoucnu využít také u dalších živočichů ohrožených nelegálním obchodem. Pro jeho širší využití bude potřeba dále rozšiřovat referenční genetické databáze, sjednocovat metodiku odběru vzorků a prohlubovat spolupráci mezi výzkumnými institucemi, ochranářskými organizacemi a kontrolními orgány.
Publikace vzbudila značný mezinárodní ohlas a výsledky studie převzala řada zahraničních médií zaměřených na vědu i ochranu přírody. Výzkum tak potvrzuje, že moderní genomické metody mohou významně přispět nejen k poznání evoluce a genetické diverzity ohrožených druhů, ale také k jejich praktické ochraně.
Publikace: PLOS Biology (2026): Resolving the geographic origins of trafficked pangolins using target capture genomics.
