O úspěchu českých vědkyň z České zemědělské univerzity v Praze jsme vás již s hrdostí informovali. Mgr. Barbora Černá Bolfíková, Ph.D., její doktorandka Ing. Iva Bernáthová z Fakulty tropického zemědělství a doktorandka Ing. Markéta Swiacká z Fakulty životního prostředí svým výzkumem dokázaly nejen přinést nedocenitelné informace a poznatky v ochraně a v nelegálním obchodu s luskouny, ale navíc jejich výsledky publikoval prestižní časopis Science.
Taková událost se děje v českém vědeckém prostředí v mimořádných případech – čtěte zde. Určitě stojí za připomínku v dalším příspěvku, ve kterém se dozvíte, s jakými překážkami se vědkyně setkaly a jak obtížné bylo výsledky publikovat právě v Science.
Základem výzkumu bylo vytvoření takzvané genetické mapy luskounů. Tito hmyzožraví živočichové pokrytí šupinami jsou nelegálně loveni pro maso, a právě pro šupiny. Šupiny z luskounů se používají v tradiční asijské medicíně nejen pro léčebné účinky, ale také jako stimulant. Luskouni se proto stejně jako mnoho jiných ohrožených živočichů (například nosorožci, sloni) loví a nelegálně se s nimi obchoduje. Odhadem se do Číny a do Vietnamu propašuje až 100 000 jedinců ročně, pokládají se tak za nejpašovanější zvířata na světě. Problémem v boji s nelegálním obchodem těchto živočichů je zachycení zásilky v rámci převozu. Ještě větším problémem je ovšem zjistit, kde bylo zvíře uloveno, odkud tedy pochází. Tyto informace jsou velmi cenné ať už v účinném rozbití celého řetězce nebo k přímé ochraně v místech s největší intenzitou pytláctví. Také následné vyšetřování a postihy se musí řídit legislativou země, odkud pašovaná zvířata pochází.