Musí se změnit buď to, co pěstujeme, nebo způsob, jak to pěstujeme, upozorňuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Banout, odborník na potravinovou bezpečnost.
Obecně přijímaný scénář, jak se koronavirus dostal mezi lidi, mluví o přenosu na wuchanském tržišti. Místě, kde se manipuluje a obchoduje s exotickými zvířaty, jako jsou netopýři nebo luskouni, určenými k jídlu. „Ani po pandemii se tento přístup, že co není jedovaté, se kvalifikuje jako potravina, nepodaří zejména v asijských kulturách vymýtit. Na druhou stranu jejich postoj k jídlu není úplně špatný. Zajišťuje jim v mnohém diverzifikovanější jídelníček. My naopak opomíjíme potenciál, který nám tu příroda nabízí, a pak se bojíme, zda bude v budoucnu co jíst,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesor Jan Banout, expert na potravinovou bezpečnost a tropické zemědělství.
Je ovšem přesvědčený, že planeta je nadále schopna uživit rostoucí lidskou populaci. Chce to jen pár změn. „Chce to zapracovat na tom, jak s potravinami nakládáme. Na západě máme problém s plýtváním potravinami. Ale stejně velké množství potravin vyjde nazmar v rozvojovém světě. A to už při samotné produkci, kdy kvůli špatným technologiím plodiny nesklidí a velká část třeba obilí zůstane jednoduše nevymlácená na poli,“ popisuje Banout, děkan Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity.
Co s tím? Co budeme v budoucnu jíst? A jakou novou plodinu bychom měli začít na českých polích pěstovat? I o tom mluví ve víkendovém rozhovoru pro Seznam Zprávy. Přečíst si ho můžete ZDE.
A jak to vypadá v našem novém unikátním Pavionu tropického zemědělství se dozvíte ve fotoreportáži "Tropy v Praze. Tady zkoumají i to, jak koronavirus přeskočil na člověka" ZDE.
