Fakultu tropického zemědělství v Praze čeká v září významný zlom. Poprvé za svou padesátiletou historii získá vlastní pavilon.
Stavba za více než 300 milionů korun vzniká v areálu České zemědělské univerzity. Zájem o studium oborů na této fakultě dlouhodobě roste, nové učebny a laboratoře jí přijdou vhod.
Pro Česko mohou být z tropického zemědělství inspirativní zejména závlahové systémy či agrolesnictví, které v sobě spojuje pěstování jednoletých zemědělských plodin, jako jsou například obiloviny, a stromů. "To by mohlo mít velký význam v sušších oblastech naší země, jako je například jižní Morava," říká děkan fakulty Jan Banout.
Občas se objeví informace, že se na jižní Moravě budou kvůli nárůstu teploty v budoucnu pěstovat citrusy. Je to reálné?
Už v současné době tam jsou jedinci, kteří je na zahradách mají, takže to jde. Na druhou stranu nepředpokládám, že by se to v dohledné době dělo ve větší míře.
Dostávají se prvky tropického zemědělství i do toho našeho tuzemského?
O některé specifické zemědělské systémy v tropech u nás začíná být zvýšený zájem. Určitě to ale není tak, že bychom v nějakém větším kontextu přejímali například pěstování tropických plodin, to ne.
V čem pro nás tedy může být tropické zemědělství inspirativní?
Například ve využití závlahových systémů. Spousta zemědělců v tropech je závislá na závlahových systémech. Pokud tedy budeme v budoucnosti v zemědělství potřebovat více závlah a vody, tak buď budou muset zemědělci uvažovat o tom, jak svůj zemědělský systém modifikovat, nebo budou muset uvažovat o tom, jak dostat více vody do půdy pomocí zavlažování.
Přečtěte si celý rozhovor ZDE.
