Studenti FTZ na výzkumné cestě v Amazonii

Studenti bakalářského programu International Cooperation in Agricultural and Rural Development (ICARD) na FTZ, Jan Müldner a Anna Pražáková, vycestovali v rámci zpracovávání svých závěrečných prací do brazilské části Amazonie. Témata jejich prací navazují na dlouhodobý záměr výzkumného týmu TRACE (Tropical Farming Systems & Ecological Economics) na Fakultě tropického zemědělství, který vede doc. Ing. Vladimír Verner, Ph.D., kterým je posílení potravinové bezpečnosti a ekonomické soběstačnosti zemědělských komunit čelících klimatickým rizikům a na podporu agrobiodiverzity. Anička s Honzou se zaměřili konkrétně na problematiku odlesňování, udržitelného farmaření a využívání místních druhů palem. S radostí sdílíme jejich zážitky a zkušenosti.

Výzkumná cesta do Amazonie

Město Manaus, kde studenti během své výzkumné cesty pobývali, je považováno za vstupní bránu do Amazonie a nachází se na severním břehu řeky Rio Negro. Významnou zastávkou jejich cesty bylo Muzeum Amazonské přírody MUSA (Museu da Amazônia). MUSA se nachází na 100hektarové ploše v rezervaci Adolpho Ducke Forest Reserve, která patří brazilskému Národnímu institutu pro výzkum Amazonie (INPA). Toto unikátní místo propojuje vědu, kulturu a ochranu biodiverzity a nabízí návštěvníkům možnost vidět amazonskou flóru a faunu v jejich přirozeném prostředí.

V muzeu si studenti mohli prohlédnout expozice zaměřené na orchideje, bromélie, palmy, kapradiny, hady, pavouky, motýly, houby a další zástupce amazonské přírody. Jedním z nejvýznamnějších zážitků byl výstup na 42metrovou věž, odkud je možné pozorovat koruny stromů a sledovat východ slunce nad Amazonií.

Další část výzkumné cesty vedla do Federální univerzity Amazonie (UFAM), která je jednou z nejvýznamnějších univerzit v severní Brazílii. Hlavní kampus v Manaus se rozkládá na ploše 6,7 km2 a představuje největší část městského lesa v Brazílii věnovanou akademickým účelům. Univerzita se zaměřuje na výzkum v oblastech tropického zemědělství, ekologie, botaniky a rybářství.

“Dříve než se naskytne člověku možnost opustit hranici dvou-milionového města a vzdálit se na tolik, aby začal objevovat počátky přírody pralesa a nahlédl do tradičních životů místních, musí si nejprve zvyknout na jazyk, koloběh města, klima, a dozvědět se o zdánlivě nekončícím prastarém lese tolik, kolik je jen možné přímo z Manausu. Přibližně po dvou týdnech, kdy se uskutečnila naše první (ze tří) výprav dál jsme pocítili nepřebernost života, který je zde k vidění, a měsíční návštěva Amazonie nám náhle přišla jako vteřinový záběr pozorovatele z vnější. I přes to jsme však uchopili znalosti získané v Manausu a jeho vědou bohatých institucích, a vyrazili jsme za jednotlivými farmáři s cílem zjištění jejich vztahu k deforestaci, či k využití místních lesních druhů na udržitelné úrovni”, popsal svoji zkušenost Honza Müldner.

“To celé bylo možné pouze díky předešlé rok-trvající komunikaci s místní rodinou, která měla pro náš výzkum pochopení, a až do příletu do Manausu však vůbec nebylo jisté, zda se sběr dat podaří, a zda s námi místní farmáři budou vůbec mít zájem mluvit. Amazonie byla rozsáhlou logistickou a organizační výzvou, ale naše vlastní touha a oddanost společně s možností konání tohoto výzkumu pod Fakultou tropického zemědělství nás přiměla k jejímu uskutečnění,” doplnil, co vše jejich cestě předcházelo.

“Z vyprahlé savany, která vytvořila sekundární porost po vykáceném deštném pralese, se dostanete na začátek sousedící nedotčené džungle. Bránou tvořenou z vzrostlých stromů, vstoupíte do stinného prostředí pralesa s příjemnou teplotou a nadechnete se svěžího vzduchu plného vůněmi exotických rostlin”, přiblížila zážitky Anna Pražáková.

“O deforestaci v Amazonii má většina z nás povědomí, avšak málokdo měl v životě šanci spatřit tuto skutečnost na vlastní oči. Tato zkušenost mi přinesla úplně nové porozumění pro tento unikátní ekosystém, spolu s uvědoměním, že je nezbytně nutné pokračovat v ochraně nejrozmanitějšího místa na Zemi, jelikož následky jeho degradace neponese jen Jižní Amerika, ale celý svět. Zážitky a myšlenky získané pobytem v Amazonském pralese přinesly mojí bakalářské práci větší význam, než jsem si zprvu mohla představit a věřím, že budou i nadále obohacovat moje akademické schopnosti”, vyzdvihla význam cesty Anička.

Studenti ICARD mají příležitost zapojit se do mezinárodních projektů, cestovat do exotických destinací a získat praktické zkušenosti v terénu. Zároveň se mohou stát součástí výzkumných týmů, jako je TRACE, které řeší aktuální globální výzvy v oblasti udržitelného rozvoje. Máme velkou radost, že s vámi můžeme podělit o jejich cesty a děkujeme studentům, že s je s námi sdílí.

Program ICARD: Mezinárodní rozvoj v praxi

Bakalářský program ICARD je tříletý studijní program vyučovaný kompletně v anglickém jazyce. Je koncipován jako první, prakticky zaměřený vysokoškolský stupeň pro budoucí odborníky na mezinárodní projekty technické pomoci v oblasti rozvoje venkova a zemědělství. Studium je navrženo tak, aby studenti získali bohaté znalosti a dovednosti v oblasti projektového managementu, mezinárodní komunikace a řízení lidských zdrojů v multikulturním prostředí. Program zahrnuje praxi v neziskových organizacích, státních institucích nebo soukromých firmách zabývajících se mezinárodními rozvojovými projekty.

Další články v rubrice

English ☰ Menu

Na webových prezentacích České zemědělské univerzity v Praze (pod doménou czu.cz) používáme soubory cookies. Tyto soubory nám poskytují možnosti, jak lépe poskytovat služby a dále nám pomáhají analyzovat výkon webu. Informace o tom, jak naše weby používáte, můžeme sdílet se svými partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. V nastavení si můžete následně vybrat, které cookies můžeme používat. Svůj udělený souhlas, můžete kdykoliv změnit či odvolat.