Různé tlupy šimpanzů ve volné přírodě loví termity svým vlastním, unikátním způsobem. Zjistili to němečtí badatelé z Institutu Maxe Plancka. K vybírání termitišť šimpanzi používají třeba klacíky a mladá zvířata se učí používat nástroje po vzoru dospělých.
Způsob a výuku toho, jak se klacík strká do termitiště, vědci označují za kulturní znak. U šimpanzů zaznamenali nejméně 38 způsobů lovu. Různé tlupy totiž různě kombinovaly nástroje i polohu těla. V Gabonu šimpanzi při něm leží na boku, v Kamerunu si podpírají lokty a v Kongu sedí.
„Kultura, jak bych řekl s Robertem Merlem, není výlučná vlastnost člověka, minimálně příbuzní šimpanzi mají vlastní kulturní znaky. A nejde jen o lov termitů,“ podotýká s odkazem na známého francouzského spisovatele, entomolog a odborník na sociální hmyz Jan Šobotník.
Ve výzkumné oblasti La Belgique na východě Kamerunu, si například šimpanzi udělali z klacíku dlouhý kartáč. „Zvýšili šanci, že na něm termití voják zůstane zakousnutý, a šimpanz si ho potom úspěšně vloží do úst,” vysvětluje v pořadu Laboratoř Šobotník, který v Kamerunu rovněž bádá.
Součástí práce Jana Šobotníka jsou obrané mechanismy termitů. Jak přiznává, když s kolegy v terénu narazí na druh termita, který dřív neznal, zkouší jeho kusadla sám na sobě. „Afričtí termiti Macrothermes nebo jihoamerický rod Synthermes patří k největším. Druhý pokus by už raději vynechal,” připouští entomolog.
Celý rozhovor naleznete ZDE.
