Patrick Van Damme je nejen jedním z předních expertů na tropické zemědělství a etnobotaniku, ale je také jedním z mála zahraničních vědců, kteří stojí v čele českého akademického pracoviště, od roku 2021 je děkanem Fakulty tropického zemědělství na ČZU. Ještě za svého působení na Gentské univerzitě byl on a jeho tehdejší asistent Emiel požádán o spolupráci známým belgickým umělcem Ericem van Hovem, aby se podílel na výzdobě zahrady nového belgického velvyslanectví v Maroku.
Unikátní pojetí symbolizuje setkání dvou různých světů
V Maroku se nachází jediná fyzická hranice mezi Afrikou a Evropou, zatímco Brusel je současně hlavním městem Belgie i Evropy. Proto má belgické velvyslanectví v Rabatu v tomto smyslu ještě hlubší symbolickou roli překrývajících se politických území. Zatímco velvyslanectví je historicky místem kontaktu mezi dvěma různými společenstvími a symbolizuje vůli ke společnému soužití navzdory rozdílům, může být také administrativním a občanským labyrintem.
Diplomatický labyrint Charbagh, který je navržen v klasickém římském stylu, připomíná čtyřúhelníkové uspořádání islámské zahrady a je složený z geometrických dlaždic používaných od dob maurské Andalusie. Má symbolizovat cestu od cizinectví k občanství, od života v odloučení ke společnému životu, od apatridy k občanství. Jedinečný je tím, že má pouze jednu cestu končící uprostřed, kde se obvykle nachází fontána – znázornění ráje.
„Tato instalace kombinuje dva odkazy z Maghrebu: čtyřúhelníkový koncept Charbaghu - perské, indo-perské a islámské uspořádání zahrad vycházející ze čtyř rajských zahrad zmiňovaných v Koránu a koncept jednoúhelníkového římského labyrintu, jak jej můžeme vidět ve Volubilis. Ty mají pouze jednu cestu, jež vede neúprosně od vchodu k cíli, i když často po nejsložitějších a nejklikatějších cestách,“ vysvětluje Eric van Hove.
Nápadem Erica bylo také naroubovat marocké a belgické/evropské rostlinné druhy na sebe, a ilustrovat tak složité spojení mezi severem a jihem, proto oslovil profesora Van Damma a jeho asistenta Emiela De Meyera, aby poskytli jak rostlinný materiál, tak technické dovednosti k provedení roubování.
„Shromáždili jsme a poskytli belgický rostlinný materiál a vydali se sbírat marocký,“ přibližuje přípravu rostlin profesor Van Damme. „A poté jsme ve skleníkovém prostředí v Marrákeši na sebe naroubovali druhy prunusů, dubů a topolů na zakořeněný marocký materiál,“ upřesňuje. Štěpování bylo úspěšné, protože nyní, zhruba po třech letech, štěpy kvetou!“
Součástí zahrady jsou 4 roubované slivoně. Každá ze čtyř slivoní vznikla naroubováním druhů z Maghrebu na druhy z Belgie a symbolizují bilaterální diplomatický účel tohoto politického území a naději na posilování vzájemných vztahů.
Tento „diplomatický labyrint“ je křížením několika stavebních tradic. V labyrintu z dlaždic, jehož tradice sahá až k Římanům, jsou stromy (zahrady), fontány a zeligy. Díky odrazům v oknech labyrint pokračuje a odráží se v něm a představuje nejen velvyslanectví jako „bludiště“, ale také místo setkání, kde je snahou dosáhnout řešení.
Další informace o Diplomatickém labyrintu Charbagh
Stálá instalace na objednávku belgického státu pro novou budovu jeho velvyslanectví v Rabatu.
Eric Van Hove, 2021
12400 terakotových dlaždic zellige, 4 roubované švestky a fontána - 100 m2
Řemeslníci/Mâalems: Ali Sahdane & Lahbib Sellak
Inženýři: Jean-Louis Van Hove & Genevieve De Vriendt
Bioinženýři: Sabahe & Sabahe: Patrick Van Damme & Emiel De Meyer
Produkce: prof: Samya Abid (Fenduq/Marrakech)
(Foto: Samya Abid (Fenduq/Marrakech) Alessio Mei)
Fotografie diplomatického labyrintu v Charbaghu od Alessia Meie.
