Významný úspěch zaznamenal mezinárodní tým vědců pod vedením docenta Jana Šobotníka z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze (FTZ ČZU). Na základě materiálu z Kamerunu popsal novou podčeleď termitů Engelitermitinae, se zatím jediným zástupcem Engelitermes zambo. Popis nové podčeledi, rodu a druhu přijal k publikaci prestižní časopis Systematic Entomology, který je pátým nejlepším ze sta entomologických periodik zahrnutých do databáze Web of Science.
„Takovéto objevy nám umožňují pochopit, jak málo toho o přírodě stále víme. Z tisíců vzorků termitů z Kamerunu byl Engelitermes zjištěn čtyřikrát na čtyřech různých místech jižní části země, a všechny nálezy pochází pouze z roku 2019,“ říká docent Šobotník.
Tento hmyz dlouho unikal pozornosti vědecké komunity. Jedná se o vzácného hlínožravého termita, který často žije mezi kůrou a dřevem mrtvého stromu. Nejspíš jde o takzvaného potravního specialistu, jenž přijímá pouze omezené spektrum stravy. Zajímavostí rodu Engelitermes je extrémně nízký podíl vojáků v kolonii, kdy jeden voják připadá na přibližně dvacet tisíc dělníků, což otevírá otázku o jejich přínosu k obraně celého společenstva.
Rodové jméno nově objeveného termita Engelitermes je poctou vynikajícímu specialistovi na evoluci hmyzu, profesorovi Michaelovi S. Engelovi, zatímco druhové jméno zambo je poděkováním dlouhodobému asistentovi vědců z FTZ ČZU, jímž je Ferdinand Zambo Onana.
Systém takzvaného binomického názvosloví, který vědci běžně používají, definoval švédský přírodovědec Carl Linné ve své přelomové knize Systema Naturae poprvé publikované v roce 1735. Pojmenování zahrnuje druhové a rodové jméno, a dále je každý organismus klasifikován do vyšších jednotek. Například slunečnice roční tak patří k rodu Helianthus a druhu annuus, dále spadá do čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), řádu hvězdnicotvarých (Asterales), třídy Rosopsida (vyšší dvouděložné rostliny), oddělení krytosemenných rostlin (Magnoliophyta) a říše rostlin (Plantae).
Na světě jsou v současnosti popsány takřka dva miliony druhů organismů a skoro 66 tisíc různých rodů, zatímco počty vyšších taxonomických jednotek jsou již výrazně nižší. Vědci každoročně popíší patnáct až dvacet tisíc nových druhů a stovky nových rodů. Nicméně se stále jedná pouze o zlomek celkového bohatství života na Zemi. Například v případě hmyzu odborníci doposud popsali kolem jednoho milionu druhů, přičemž nejběžnější odhady hovoří o dalších čtyřech milionech druhů zatím nepopsaných
Při současném tempu práce by tedy bylo potřeba minimálně dalších dvě stě let k popisu všech organismů. Část z nich ale v současné době definitivně mizí z povrchu naší planety, často nepopsány a nepoznány. Důvodem je především kácení a vypalování původních lesů, jež pokračuje alarmujícím tempem na všech kontinentech.
