Věděli jste, že český fousek už dávno dobyl svět?

Věděli jste, že český fousek už dávno dobyl svět? 
 
Toto původní české lovecké plemeno, pocházející ze 14. století, má široké využití při práci se zvěří. Tito psi se využívají nejen k tradiční myslivosti, ale také vyhledávají hnízda ohrožených vodních druhů ptáků či papoušků kakapo při pravidelném monitoringu na Novém Zélandu nebo je potkáte jako součást celní kontroly v Nizozemí. Kromě již zmíněného Nového Zélandu se čeští fousci chovají ve většině států Evropy, například i na Kypru, ale taky ve Spojených státech Amerických, či Jihoafrické republice. Zástupce mnohých států se sjeli poslední víkend v září na Konopišti, kde jsme jako fakulta pomíhali s tlumočením a také prezentovali náš výzkum.
 
 
Naše výzkumná skupina savčí molekulární ekologie se českými fousky zabývá, protože se jedná o široce využitelné plemeno, vhodné na práci při managementu volně žijících druhů v mnoha typech habitatů. Navíc se jedná o plemeno s omezeným počtem chovných jedinců a s hojným výskytem dědičného onemocnění srsti. Díky těmto vlastnostem jsou čeští fousci naprosto unikátním modelem pro genetické disciplíny. Charakteristika genetické diverzity v uzavřených málopočetných populacích je velmi důležitou součástí biologických disciplín, které mají přesah do reálné ochrany genofondu druhů. Na naši fakultě se studiem genetického pozadí loveckých plemen a alopecie věnuje doktorandka Silvie Neradilová, která je i členkou klubu chovatelů českých fousků. Intenzivní spolupráce klubu a univerzity již vedla k možnosti vycestovat na Cornellovu univerzitu a využít nejmodernější genomické přístupy. Věříme, že do budoucna se spolupráce bude stejně slibně rozvíjet a povede k vysvětlení příčin ztráty srsti u psů a potažmo i jiných druhů živočichů, které jsou tímto onemocněním zasaženy.