Když Napoleon na konci 18. století vpadl do Egypta, francouzští vojenští lékaři si všimli neobvyklého jevu. Mnoho místních mužů – a později i někteří francouzští vojáci – trpěli krví v moči. Egypt proto začali označovat jako „zemi menstruujících mužů“. Až o více než půl století později německý lékař Theodor Bilharz odhalil skutečnou příčinu tohoto onemocnění – drobné parazitické krevní motolice rodu Schistosoma, které způsobují schistosomózu, známou také jako bilharzióza.
Přestože byla příčina onemocnění objevena již v 19. století, schistosomóza zůstává jednou z nejvýznamnějších opomíjených tropických nemocí současnosti. Podle Světové zdravotnické organizace žije více než 250 milionů lidí v oblastech, kde je nutná preventivní léčba, a nemoc každoročně představuje významnou zdravotní zátěž zejména v subsaharské Africe.
Parazit, který proniká kůží
Na rozdíl od mnoha jiných parazitárních onemocnění není ke schistosomóze potřeba konzumace kontaminované potravy ani bodnutí hmyzem. Schistosomy využívají jako mezihostitele sladkovodní plže. Ti do vody uvolňují mikroskopické larvy – cerkárie – které dokážou aktivně proniknout neporušenou lidskou kůží. K nákaze tak může dojít během koupání, brodění nebo praní ve stojaté či pomalu tekoucí sladké vodě.
Infekce může způsobovat krev v moči nebo stolici, poškození močového měchýře, střev a jater, chronické bolesti, neplodnost a při dlouhodobém průběhu zvyšuje riziko některých nádorových onemocnění. Přestože je schistosomóza dobře léčitelná lékem praziquantel, v mnoha oblastech světa zůstává významným problémem veřejného zdraví.
Výzkum v Zambii
Právě proto se během expedice České zemědělské univerzity v Praze do Zambie věnovali doc. Jiří Černý a Dr. Jignesh Italiya vedle výzkumu klíšťat také odběrům vzorků pro studium schistosom.
Výzkum probíhá ve spolupráci s dr. Zikmundem Bartoníčkem z Parazitologického ústavu Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí ČZU a prof. Chummym Sikasungem z University of Zambia.
Cílem projektu je identifikovat vodní plochy s nejvyšším rizikem přenosu schistosomózy, odhadnout míru kontaminace a ověřit efektivní metody rychlé detekce těchto parazitů přímo v terénu. Získané poznatky mohou přispět nejen k lepšímu monitoringu onemocnění v Zambii, ale také k efektivnějším preventivním opatřením a ochraně veřejného zdraví.
Co dělat při podezření na nákazu?
Pokud člověk během cestování v tropických oblastech přišel do kontaktu se sladkou vodou a po návratu má podezření na nákazu, není důvod k panice. První příznaky mohou připomínat chřipku nebo alergickou reakci, někdy však infekce dlouhou dobu probíhá bez výraznějších obtíží. V takovém případě je vhodné obrátit se na pracoviště specializované na tropickou nebo cestovní medicínu, kde lze onemocnění diagnostikovat a v případě potvrzení účinně léčit.
Výzkum schistosom je dalším příkladem toho, jak vědci z Fakulty tropického zemědělství propojují terénní výzkum, mezinárodní spolupráci a moderní diagnostické metody s cílem lépe porozumět nemocem, které ovlivňují životy milionů lidí po celém světě.
