Proč jsou tropické rostliny pro vědce tak zajímavé? Jak mohou jejich biologicky aktivní látky přispět k vývoji nových léčiv nebo šetrnější konzervaci potravin? A co všechno obnáší výzkum přímo v tropických oblastech? O tom hovoří v rozhovoru pro časopis TÉMA prof. Ing. Ladislav Kokoška, Ph.D., etnobotanik a etnofarmakolog z Fakulty tropického zemědělství ČZU.
V roce 2024 získal prof. Ladislav Kokoška od renomované platformy ScholarGPS ocenění za svůj vědecký přínos a publikační výsledky. Jeho výzkumný tým se dlouhodobě zabývá biologickými účinky a chemickým složením látek z tropických rostlin, z nichž mnohé mají své místo v tradiční medicíně. Výzkum propojuje terénní práci v jihovýchodní Asii a Pacifiku s laboratorním výzkumem v Praze.
Proč právě tropické rostliny?
Tropické ekosystémy se vyznačují mimořádně vysokou biodiverzitou. Tropické deštné lesy sice pokrývají jen přibližně šest až sedm procent souše, žije v nich však více než polovina známých druhů rostlin a živočichů.
Vysoká druhová rozmanitost zároveň znamená intenzivní konkurenci mezi jednotlivými organismy. Rostliny se musí vyrovnávat s tlakem škůdců, chorob i dalších faktorů prostředí. Proto si v průběhu evoluce vytvořily řadu obranných mechanismů, mezi které patří také produkce tzv. sekundárních metabolitů.
Právě tyto látky jsou předmětem zájmu etnobotanického a etnofarmakologického výzkumu. Některé z nich mají biologické účinky například proti bakteriím a plísním, mohou působit protizánětlivě nebo ovlivňovat nádorové buňky. Podle prof. Kokošky tak mohou tropické rostliny představovat významný zdroj látek s potenciálem pro vývoj nových léčiv.
Evropské centrum etnobotanického výzkumu
Výzkum tropických rostlin přitom nemusí probíhat pouze přímo v tropech. Na Fakultě tropického zemědělství vzniklo pracoviště, které se podle prof. Kokošky svým rozsahem řadí mezi významná evropská centra etnobotanického výzkumu.
„Jsme tak trochu evropským centrem etnobotanického bádání a naše výsledky přitahují,“ říká prof. Kokoška v rozhovoru pro TÉMA.
K mezinárodnímu charakteru výzkumu přispívá také výrazné zastoupení zahraničních studentů. S výjimkou jednoho bakalářského programu jsou studijní programy na FTZ vyučovány v angličtině, což vytváří přirozené prostředí pro mezinárodní spolupráci a výměnu zkušeností.
Od tradičních znalostí k laboratornímu výzkumu
Výzkum začíná často přímo v terénu. Týmy prof. Kokošky spolupracují s místními univerzitami, výzkumnými institucemi a komunitami. Získávají informace o tom, jak jsou konkrétní rostliny využívány v každodenním životě nebo tradiční léčbě, a následně vytipované druhy identifikují a odebírají jejich vzorky pro další výzkum.
Důležitou součástí této práce je respektování místních pravidel, tradic a mezinárodních standardů. Výzkumníci proto nevyrážejí do terénu izolovaně, ale ve spolupráci s místními institucemi. Součástí výuky na FTZ je také problematika mezinárodních pravidel a konvencí, která upravují například přístup ke genetickým zdrojům a tradičním znalostem.
Prof. Kokoška a jeho kolegové se dlouhodobě zaměřují především na jihovýchodní Asii a Pacifik. Výzkumné cesty je zavedly například do Kambodže, Filipín, Thajska, Laosu, na Samou, Vanuatu nebo Fidži. Nově se připravuje také výzkum v Indii, kde tým plánuje spolupráci s místní univerzitou a návštěvu kliniky zaměřené na ájurvédu.
Co může tropická rostlina nabídnout moderní medicíně?
Historie farmacie ukazuje, že přírodní látky mohou být významným zdrojem léčiv. Z tropických rostlin pocházejí například vinkristin a vinblastin, které se využívají při léčbě některých forem rakoviny a leukemie. Obě látky byly v 60. letech objeveny na Madagaskaru v barvínkovci růžovém, který byl původně zkoumán kvůli tradičnímu využití při léčbě cukrovky.
Podobných příkladů existuje více. Některé tropické rostliny poskytují látky využívané ve farmacii, jiné mohou být zajímavé pro další oblasti. Zároveň ale podle prof. Kokošky není možné očekávat nalezení univerzálního léku například na rakovinu. Jednotlivá nádorová onemocnění mají velmi rozdílné vlastnosti a žádný univerzální všelék podle něj neexistuje.
Smyslem výzkumu je proto spíše postupně objevovat a charakterizovat jednotlivé látky a zkoumat jejich potenciální biologické účinky.
Výzkum, který může najít využití i mimo medicínu
Jedním z hlavních směrů výzkumu týmu prof. Kokošky jsou antimikrobiální látky v těkavé, tedy plynné fázi. Jejich vlastnosti mohou být zajímavé například pro inhalační terapii při některých infekčních onemocněních. Potenciál ale mají také mimo zdravotnictví.
Jednou z možností je jejich využití v potravinářství. Výzkumníci se zabývají principem tzv. smart packaging, tedy chytrého balení, v němž by antimikrobiální látky vytvořily účinnou atmosféru kolem potraviny. To by mohlo být zajímavé zejména u ovoce se složitým povrchem, například jahod, malin nebo ostružin, které jsou náchylné k rychlému rozvoji plísní.
Tým zároveň vyvinul několik unikátních metod pro testování antimikrobiálních látek v plynné fázi. Na tyto metody byly podle prof. Kokošky podány patentové přihlášky v Evropské unii, USA a Kanadě.
Když se výzkum odehrává přímo v terénu
Práce etnobotanika ale není pouze laboratorní. Výzkumné cesty do tropických oblastí přinášejí také setkání s místními kulturami, tradičními zvyklostmi a někdy i nečekanými situacemi.
Na Vanuatu například prof. Kokoška ochutnal tradiční nápoj kava kava, připravovaný z kořene pepřovníku opojného. V tamní kultuře je jeho podávání součástí přivítání hostů a odmítnutí může být vnímáno jako nezdvořilé.
Na Filipínách se výzkumníci setkali zase s tradičním žvýkáním betelu a během terénních pobytů ochutnali také místní speciality, včetně balutu. Tropický výzkum však přináší i méně příjemné zkušenosti. Prof. Kokoška například v Kambodži prodělal horečku dengue a jeho tým se setkal také se zraněními nebo dalšími zdravotními komplikacemi.
I tak jsou právě přímé zkušenosti z terénu pro tento typ výzkumu nenahraditelné. Umožňují vědcům poznávat nejen samotné rostliny, ale také kulturní a společenský kontext, v němž jsou po generace využívány.
Od tropického pralesa až k výzkumu v Praze
Výzkum prof. Kokošky tak propojuje několik světů: tradiční znalosti místních komunit, biologii a chemii tropických rostlin, terénní výzkum v různých částech světa i moderní laboratorní metody.
Právě toto propojení je jedním z charakteristických rysů výzkumu na Fakultě tropického zemědělství. Tropické oblasti zde nejsou vnímány pouze jako vzdálené a exotické prostředí, ale jako prostor pro výzkum otázek, které mohou mít význam i daleko za jejich hranicemi – od ochrany biodiverzity a porozumění tradičním znalostem až po hledání nových možností pro medicínu, potravinářství a další obory.
Celý rozhovor s prof. Ladislavem Kokoškou si můžete přečíst v časopise TÉMA.