Jak proměnit zemědělský odpad v cenný zdroj, který pomáhá půdě, farmářům i klimatu? Odpověď přinesl projekt V-BIOCHAR (Vermicompost & Biochar Integration for Climate-Smart Farming), na němž se podílel tým BioResources & Technology division (BRT) z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze (FTZ ČZU). Projekt byl realizován v kambodžské provincii Pursat a během jednoho roku ukázal, že i jednoduchá řešení mohou mít výrazný dopad.
Půda pod tlakem, řešení na dosah
Kambodža dlouhodobě čelí degradaci půdy a vysoké závislosti na dovozu chemických hnojiv. Zároveň zde zůstává nevyužitý potenciál organického odpadu ze zemědělství – například rýžových otrub (vedlejší produkt při zpracování rýže), kukuřičných klasů nebo kokosových skořápek.
Projekt V-BIOCHAR tuto výzvu proměnil v příležitost. Ukázal, jak tyto materiály využít přímo na farmách a vrátit je zpět do půdy v podobě hodnotného zdroje.
Spojení dvou přístupů: biochar a vermikompost
Základem projektu bylo propojení dvou přírodních metod:
- biocharu (biouhlu), který vzniká procesem pyrolýzy – zahříváním biomasy bez přístupu kyslíku,
- vermikompostu, tedy kompostu zpracovaného žížalami, bohatého na živiny a mikroorganismy.
Tato kombinace zlepšuje strukturu půdy, zvyšuje schopnost zadržovat vodu i živiny a zároveň snižuje potřebu chemických vstupů. Biochar navíc přispívá k dlouhodobému ukládání uhlíku v půdě, a má tak potenciál snižovat emise skleníkových plynů ze zemědělství.
Projekt v provincii Pursat vůbec poprvé představil jednoduchou technologii výroby biocharu pomocí malých, cenově dostupných pecí využívajících lokální materiály.
Výsledky, které dávají smysl
Během realizace projektu se podařilo dosáhnout konkrétních a měřitelných výsledků:
- vzniklo 10 demonstračních míst pro výrobu biocharu,
- bylo vyrobeno více než 6 tun biocharu pro vlastní využití i prodej,
- náklady na chemická hnojiva se u zapojených farmářů snížily až o 74 %,
- výnosy plodin vzrostly přibližně o 24 %,
- příjmy farmářů se zvýšily o 35 %,
- do aktivit se zapojilo více než 200 farmářů a také střední školy v regionu.
Projekt zároveň podpořil vznik místních podnikatelských iniciativ – zejména mezi mladými lidmi a ženami – a ukázal, že i malé farmy mohou být inovativní a ekonomicky udržitelné.
Spolupráce, která funguje
Klíčem k úspěchu nebyla jen technologie, ale především spolupráce s místními komunitami.
„Práce přímo s místními farmáři byla jednou z nejsilnějších zkušeností celého projektu. Byli velmi zvídaví, vynalézaví a aktivně přicházeli s vlastními nápady, jak technologii výroby biocharu zjednodušit a přizpůsobit místním podmínkám. Nešlo o jednostranný přenos znalostí, ale o skutečnou spolupráci. Bez jejich zapojení, zkušeností a nadšení by nebylo možné takový projekt úspěšně realizovat,“ říká Ing. Jan Staš, Ph.D., projektový manažer a technologický expert z FTZ ČZU.
Projekt navíc vytvořil síť farmářů, kteří dnes své zkušenosti předávají dál – více než 40 producentským skupinám v regionu.
„I malé projekty mají smysl, pokud reagují na reálné potřeby místních lidí a dávají jim nástroje, které mohou sami používat a dál rozvíjet,“ dodává.
Česká stopa v globálním kontextu
Projekt byl realizován organizacemi ADRA Česká republika a ADRA Cambodia ve spolupráci s Česká zemědělská univerzita v Praze a s podporou Rozvojového programu OSN (UNDP) a Ministerstva zahraničních věcí České republiky.
„Právě propojení vědecké expertízy FTZ ČZU, praktických zkušeností neziskového sektoru a znalosti místního prostředí umožnilo vytvořit řešení, které je nejen funkční, ale i dlouhodobě udržitelné.“ říká děkan FTZ, doc. Ing. Hynek Roubík, Ph.D., který spolupráci koordinoval.
Dlouhodobý dopad: od půdy ke klimatické odolnosti
Projekt V-BIOCHAR ukázal, že cesta k udržitelnému zemědělství nemusí vést přes nákladné technologie. Naopak – řešení může vznikat z lokálních zdrojů, sdílených znalostí a spolupráce.
Díky využití zemědělských zbytků, podpoře cirkulární ekonomiky a posilování místních komunit přispívá projekt nejen ke zlepšení kvality půdy, ale i k vyšší odolnosti vůči změně klimatu a lepším životním podmínkám farmářů.
FTZ ČZU tak znovu potvrzuje svou roli instituce, která propojuje vědu, praxi a mezinárodní spolupráci – a přináší konkrétní řešení pro udržitelnou budoucnost.
