Budoucnost výroby kritických surovin z odpadních látek v rukách odborníků z ČZU v Praze

Světová populace roste. Za posledních 50 let se více než zdvojnásobila a překročila hranici 8 mld. osob žijící na Zemi, jejichž základní potřebou je příjem jídla. Následkem je neudržitelně se zvyšující intenzifikace zemědělství, které se dnes neobejde bez použití hnojiv. Jejich výroba představuje nemalou environmentální zátěž, ale jak ukazuje výzkum vědců z ČZU v Praze, i velkou příležitost pro získávání kritických surovin z odpadů z výroby.

Fosforečná hnojiva se využívají od druhé poloviny 18. století a pro rostliny představují cenný zdroj živin podporující jejich růst. Výroba minerálních fosforečných hnojiv započala v druhé polovině 19. století a původně využívané suroviny jako kosti nebo koprolit byly postupně nahrazeny sofistikovanějšími způsoby výroby využívajícími přírodní minerály – apatity a fosfority. Více než tři čtvrtiny celosvětově vyrobených fosforečných hnojiv jsou vyráběny s použitím kyseliny fosforečné jako meziproduktu, při čemž zbývá 4–6 tun nízkoradioaktivního phosphogypsa (PG – fosfosádrovce) na tunu produkce kyseliny fosforečné jako relevantního vedlejšího produktu / odpadu.

Tým docenta Hynka Roubíka z  Fakulty tropického zemědělství ČZU v Praze se ve spolupráci s dalšími evropskými partnery věnuje tématu fosfosádrovce. Projekt je podpořen výzvou ERAMIN.

Přečtěte si více o projektu v dokumentu v příloze (Odpadové fórum - Březen 2023).